Třetí moje fotografická cesta –INDIE A NEPÁL
Termín: 20. 10. – 5. 11. 2010
Program:
1. den – 20.10.:
Cesta autobusem do Vídně, odlet přes Doha do Bombaje.
Perlička-fotografický batoh s celou výbavou jsem zapomněl v autobuse,naštěstí vedoucí cestovky zařizoval odbavení a tak autobus čekal na parkovišti a tak mohl batoh donést!!!!! Fuj to to začíná!!!!
2. den – 21.10.: Časně ráno přílet do Bombaje, transfer a
ubytování.
Mumbaí (maráthsky मुंबई, Mumbaí, anglicky Mumbai), dříve též Bombaj (anglicky Bombay, hindsky बॉम्बे, Bombé) je se svými 13,3 miliony obyvatel v roce 2004 šesté největší město světa dle počtu obyvatel. Pokud zahrneme i aglomeraci se souhrnným názvem Naví Mumbaí (नवी मुंबई, 16,4 mil.), je to největší konurbace světa. Mumbaí se nachází na západním pobřeží Indie a je to hlavní město indického státu Maháráštra a největší přístav západního pobřeží.
Odpoledne poznávací okružní jízda a seznámení s městem kontrastů. V Colabě se nachází zřejmě nejznámější památka Bombaje, tzv. Brána Indie, což je koloniální stavba z 20. let minulého století.
3. den – 22.10.: Od brány Indie jezdí několikrát denně lodě na ostrov Elephanta, jehož návštěva je dalším vynikajícím zážitkem, který Bombaj nabízí. Jsou na něm ohromné vytesané jeskyně z 8. století a zřejmě i starší, kde jsou nádherné a ohromující sochy indických božstev. Převládá Šiva a Parvátí, umělecké provedení soch je fantastické a působení na návštěvníka zaručené.
Odpoledne-Prohlídka Bombejského slamu,Bombajská tržnice –jedna z pěti ,prohlídka muzea a jediného křesťanského kostela v Bombaji, Viktoriino vlakové nádraží,
Bombajské prádelny, tzv. dóbi ghát – jedna z bombajských rarit, kterou člověk neuvidí zřejmě nikde jinde na světě. Prádlo od obyvatel z celé Bombaje se sváží do prádelen pod otevřeným nebem, kde ho perou stovky prádelníků tím způsobem, že s ním mlátí o betonové kádě. Na konci tohoto procesu dostane každý zákazník nazpět dovezené své prádlo a nikdo kromě svážečů a prádelníků neví, jak je to možné v tom chaosu a množství. Prohlídka Bombejské 7 km dlouhé pláže.
4. den – 23.10.: transfer na letiště a přelet do Dillí. Prohlídka starého Dillí-
Humajúnova hrobka V této majestátní stavbě, která se svou rozlohou a velikostí podobá pozdějšímu Taj Mahalu, je pochován druhý mughalský císař Humájún. Humajúnova hrobka je zařazena na seznam UNESCO. Nechala ji postavit v 16. století (1562-1571) manželka zesnulého císaře Hadži Begum narozená v Persii. Jedná se o první velké mauzoleum mughalské architektury s výraznou,bazar,
Mešita v Dillí je mistrovské dílo Mughalské architektury severní Indie a také největší mešitou v Indii vůbec. Prostorné nádvoří je ze tří stran lemované arkádovými pasážemi s masivními vstupními branami uprostřed. Čtvrtou stranu tvoří trojitý dóm s Mihrábem zaklenutý typickou cibulovitou kupolí se čtyřmi minarety.
Červená pevnost je název pevnosti v Indii v Novém Dillí, která byla postavena v první polovině 17. století. Své přízvisko červená získala díky červenému pískovci, ze kterého byla postavena. Dnes je pevnost jednou z hojně navštěvovaných památek a patří k důležitým památkám mughalské architektury. Od roku 1993 je součástí světového dědictví UNESCO.
5. den – 24.10.: Ráno odjezd na další památku UNESCo-Minaret Kutub.Kutub Minar (urdsky قطب منار) je nejvyšší cihlový minaret na světě (vysoký 72,8 m, průměr u základny činí 14,3 m, u vrcholu pak pouhých 2,75 m). Nachází se v indickém Dillí, je součástí komplexu Kutub a jednou z památek města; rovněž byl zapsán i na seznam světového dědictví UNESCO. Minaret byl budován mezi lety 1193 (postaveny pouze základy) a 1368 během vlády několika králů. Na jeho výstavbu se použil materiál i ze zničených hindustických svatyň. Jako materiál byl použit rudý pískovec. Minaret obklopuje mnoho dalších budov, které jsou dochovanou ukázkou indické architektury 12. století. Původně byla plánována ještě druhá věž, která by byla ještě vyšší než Qutub Minar sám, její výstavba však skončila poté, co bylo vystavěno prvních 12 metrů.
Další zastávkou na cestě je město Mandawa,které leží na
bývalé obchodní stezce mezi Středním východem a Čínou. V předměstí jsou velmi zajímavé velmi zanedbané kupecké domy zvané Haveli. Jsou v soukromém majetku,ale výzdoba a kresby na zdech jsou poměrně zachovalé.Zajímaví je starý hotel,funkční a připraven pro hosty. My jsme měli ubytování v pevnosti z r. 1755, která byla zbudována právě na obranu této stezky. Část pevnosti je přebudována na hotel.
6. den – 25.10.: Pokračování cesty do Jaipuru, hlavního města státu Rádžasthán.
Jaipur má ve znaku koně – symbol síly a je nazýván Růžovým městem. Jedním z
nezapomenutelných míst je návštěva Hawa Mahal - Paláce větrů z r. 1799, postaveného ve tvaru Krišnovy koruny, s 953 složitě zdobenými okny. Velmi zajímavá byla i prohlídka astronomické observatoře na velkém prostranství za palácem.
7. den – 26.10.:Dopoledne návštěva pevnosti Amber v Jaipuru (bývalé sídlo rádžasthánských mahárádžů se Zrcadlovou síní a dalšími artefakty rádžasthánské architektury). Zajímavé pohledy nabídl Vodní palác (Jal Mahal) uprostřed jezera Man Sagar.
8. den – 27.10.: Pokračování cesty do Fatehpur Sikri (UNESCO).
V 16. století se město stalo na 14 let hlavním městem říše, ale při narůstajícím počtu obyvatel nestačily zdroje vody, město bylo brzy opuštěno a nazváno Městem duchů. Je zde unikátní mughalská architektura, město tvoří komplex budov oddělených zahradami.
9. den – 28.10.: Agra -Návštěva Taj Mahal –
Tádž Mahal (anglicky: Taj Mahal, hindsky: ताज महल, persky: تاج محل a IPA ['ta:dʒ mə'ha:l]) je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžáhán na památku své předčasně zesnulé ženy. Od roku 1983 je Tádž Mahal součástí Seznam světového dědictví UNESCO. Stavba je 73 metrů vysoká. V roce 1629 zemřela ve věku 36 let při porodu 14. dítěte Arjuma nd Banu, známá též jako Mumtáz Mahal (Vyvolená palácem), žena indického Šáhdžáhána. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky. Něco, čemu by se nevyrovnalo nic na světě. Tádž Mahal se stavěl 22 let a na jeho stavbě se podílelo 20 000 dělníků. Stavělo se prý podle návrhů jednoho francouzského a jednoho benátského architekta. Žádné konkrétní jméno není však známé. Pomník je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem.
mauzolea královny Mumtay Mahal.
Agra Fort je nejdůležitější pevnost v Indii. Velcí Mugalové, Humayun , Akbar , Jehangir , Shah Jahan a Aurangzeb zde žili a Indii vládli. Byla zde největší státní pokladna a paláce. Velvyslanci a hodnostáři cizích zemí zde byli přijímáni. Je to obrovský komplex paláců a zahrad.
Po prohlídce pevnosti jsme navštívili hrobku mughalského panovníka Akbara Velikého na předměstí Sikandra. Odpoledne transfer na nádraží a odjezd nočním
lůžkovým vlakem do Váranasí.
10. den – 29.10.. Příjezd od Váranasí.
Odpoledne prohlídka města a exkurze v Sarnath - jedno ze čtyř
hlavních posvátných míst buddhismu. Tato oblast leží nedaleko města, zde podle tradice
Buddha Šákjamuni poprvé vyložil v 6. století př. n. l. nauku (sa. dharmu) pěti mnichům.
11. den – 30.10.:. Program ve Váránasí: časně
ráno projížďka lodí po řece Ganze a prohlídka chrámů. Večer
sledování ceremonie Pooja na ghátech (uctívání ohně věnované
Šivovi, řece Ganze, slunci, ohni a celému vesmíru).
Název země: Indie
Oficiální název země: Indická federativní republika
Hlavni město: Dillí
Úřední jazyk: Hindština, Angličtina, Bengálština a Urdština. Mimo ne indická ústava
uznává dalších 15 místních jazyku
Počet obyvatel: 1.065 mil.
Rozloha: 3.287.263 km2
Časové pásmo: český zimní čas +4.5 h, český letní čas +3.5 h
Náboženství: Hinduisté 80 %, Muslimové 11 %, Křesťané 3 %
Nejvyšší hora: Kangchendoza 8.598 m
Nejdelší reka: Ganga
Správní členěni: 28 federálních státu a 7 teritorií
Obyvatelstvo
Indie je s počtem 1.066.079.217 obyvatel druhou nejlidnatější zemi světa hned po Číně.
V Indii žije nepřeberně množství etnických skupin a hovoří se zde vice než tisíci jazyky
a jejich nářečími. Asi čtyři pětiny obyvatel vyznávají hinduismus, ale Náboženství je zde také cela rada. Podle starodávné hinduistické tradice se lide, rodí do sociálních vrstev zvaných kasty.
Ačkoliv je život ve velkých městech moderní a rušný, v indických vesnicích se po staletí
nezměnil. Města jsou mnohdy velmi přeplněna, chudší obyvatele se tísní v chatrčích na
periferii. Společensky život se v Indii soustřeďuje na náměstích.
Dějiny a kultura
První známky o Indii pocházejí asi z 3. tisíciletí před našim letopočtem. Asi v druhém tisíciletí před našim letopočtem můžeme nalézt zmínky o rozdělovaní společnosti do kast dle postaveni a majetku. Od 5. století pr. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovcu. Od 16. století se začal od západu šířit islám, který byl politicky reprezentován mughalskou říši. Na konci patnáctého století se na indickém pobřeží začaly zakládat První evropské sady a posléze také evropské kolonie. V 16.století vznikla britská Východoindická společnost, která začala systematicky kolonizovat celý Indicky subkontinent. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie na konci 19. století.
Proti koloniální nadvládě Britanie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Mohandas Gandhi. V roce 1947 se britská Indie rozdělila na Zapadni a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je Indie demokratickou republikou.
Problémem mezi Pákistánem a Indii byla po celou 2. polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly narok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.
Geografie
Indická republika je jedna z největších a nejlidnatějších zemi světa. Hranici s Bangladéšem, Barmou, Činou, Bhútánem, Nepálem a Pákistánem. Zabírá velkou část indického subkontinentu, rozkládá se na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je od svých sousedu dělena Himálajským pohořím. Indicky subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským morem, na východě Bengálským morem. Indii protékají tri velké reky Indus, Ganga a Brahmaputra.
Počasí
můžeme rozdělit na tri období: období horka, monzunu a zimní. Horké období zadina na severu země v únoru, kveten a červen je již nesnesitelné horko a sucho. Na konci období horka začíná byt velmi vlhko, ale stale horko, prudké bouře s blesky nejsou výjimkou. Počátkem června začíná na jihozápadě země deštivě období. Horka vystřídá prudký déšť a pokles teplot. Monzuny přesouvá pres celou Indii až na sever, kde se objeví v červenci. Deštivo je do konce záři, na jihu o něco déle. Zima začíná se slábnoucími dešti v říjnu. Teploty jsou velmi příjemné (kolem25°C). Vnitrozemí je teple až Horké, ale snesitelné, pro cestovaní primo ideální. Severněji (napr. Delhi) je chladněji, hlavně v noci, kdy teplota klesá i pod 10°C, pres den se ale teplota vyhoupne nad 20°C. V průběhu února začínají opět teploty pomalu stoupat.
12. den – 31.10.: Transfer na letiště, odlet do Káthmándú v Nepálu.
Odpoledne návštěva chrámu Swayambhunath (Monkey Temple) na jednom z kopců v Káthmándském údolí (UNESCO) v podhůří Himaláje, které je přeplněno paláci, buddhistickými i hinduistickými chrámy a svatyněmi.
13. den – 1.11.: Návštěva starobylého kulturního a
hlavního města Bhaktapur
Bhaktapur je znám pro své elegantní umění, krásnou kulturu, barvité festivaly, tradiční tance a životní styl Newarů. Hlavní náměstí Durban v Bhaktapuru patří mezi další památky Unesco v káthmándském údolí. Velmi dobře rekonstruované chrámy leží na třech hlavních náměstích Bhaktapuru - Dattatraya, Taumadhi a Durbar. Na náměstí Taumadhi, kde nás uvítal obrovský pagodovitý chrám Nyatapola. Pochází z roku 1702 a je vystavěn na pěti vysokých stupních. Na každém z nich stojí dvojice velkých soch různých zvířat, která jsou zpodobněním bohů hlídajících vchod do chrámu. Na posledním stupni se pak tyčí samotný chrám s pěti střechami. Se svými 30-ti metry je to prý největší chrám v káthmándském údolí a jeden z nejkrásnějších monumentů Nepálu. Chrám byl tak dobře postaven, že ho jen velmi málo poškodilo silné zemětřesení v roce 1934. Na náměsti Durbar je pak Královský palác, který nyní slouží jako muzeum. Po obvodu náměstí se pak tyčí mnoho chrámů - Batsala Temple, Chyasilin Mandap, Siddhi Laxmi Temple, Yakschewor Temple, Chardham Temple a Terracota Temple. Hrnčířským náměstí na nás také hodně zapůsobilo. Bylo to venkovským duchem, který na náměstí vládl. Místní hrnčíři vytahovali jednu vázu za druhou z měkkého jílu na hrnčířském kruhu a jejich pomocnice je odnášely vysušit na sluníčko. Náměstí bylo vyplněno téměř do posledního místečka hliněnými nádobami, které se připravovaly na vypálení v peci. Dalším koloritem náměstí byla místa, která sloužila pro sušení obilí. Na velkých plachtách se sušila slabá vrstva zrníček rýže. Některé ženy chodily kolem a lopatou obracely zrno, aby bylo vysušené ze všech stran, jiné zas s pomocí ošatky vyhazovaly rýži, aby jí zbavily nežádoucího prachu.
Pashupatinath - malé Váránasí
Převažujícím náboženstvím v Nepálu je hinduismus, jako jediná země na světě má dokonce tento přívlastek ve svém názvu. Čistě hinduistických míst zde však mnoho nenajdeme, protože se častokrát mísí s buddhismem. Obě tato náboženství se vzájemně prolínají a pro své obřady dokonce využívají stejných chrámů. Nejvýznamnějším poutním místem pro všechny hinduisty v zemi je Pashupatinath, nacházející se na východním okraji Kathmandu. Říká se mu dokonce "malé Váránasí", zejména kvůli tomu, že na místních ghátech rovněž probíhají kremace zemřelých. Jejich popel potom odnáší posvátná řeka Bagmati podobně jako Ganga. Jelikož dnes Bagmati mnoho vody nemá, připomíná shrabaný popel spíš smetiště. Hlavní chrám Pashupatinath je zasvěcen Šivovi jakožto Pánovi šelem a stojí přímo na místě, kde se prováděly náboženské rituály již před 1500 lety. Do chrámu mají povolen vstup pouze hinduisté, z protějšího břehu však lze přes řeku bez problémů sledovat pohřební obřady
Stúpa Swayambhunath
Swayambhunath leží pro změnu na opačném konci Kathmandu a je považován za nejstarší stúpu v Nepálu. Podle nepodložené legendy byla postavena možná už v době Buddhova života, jistě zde však již stála, když do těchto míst přišel indický císař Ashoka, což bylo ve 3. století př.n. Svým tvarem má stúpa připomínat lotosový květ uprostřed jezera. V každém případě dnes patří Swayambhunath k neznámějším buddhistickým poutním místům. Díky tomu, že jsou náboženství v Nepálu ale značně promíchaná, potkáváme zde rovněž hinduisty a nachází se tady také tibetský klášter.
14. den – 2.11.:odjezd do města s názvem Pokhara. Pětihodinová cesta dlouhá 200 km se díky hromadné havárii a množství nákladních aut protáhla na 12 hod.
Pokhara se nachází na břehu jezera Phewa na úpatí hor
v nadmořské výšce 800–1000 m.n.m., z vyhlídek je možné spatřit
3 osmitisícovky Annapurnu, Dhaulagiri a Manaslu.
Večerní přijez a ubytování na břehu jezera a šlo se spát
15. den – 3.11.: Snídaně, oběd, večeře. Velmi brzy ráno výlet
„Za východem slunce nad horami“. Z vrcholu Sarangkot (1.600
m.n.m.) je nejlepší výhled na Pokharu, jezero Phewa i pásmo
Annapurny.
Annapurna je 55 km dlouhý masiv ve středním Nepálu v Himálaji v severní části Pokharského údolí. Nejvyšší vrchol, Annapurna I, měří 8 091 m, což z něj dělá desátou nejvyšší horu světa a jednu ze 14 osmitisícovek. Nalézá se na východní straně velké rokle, kterou protéká řeka Kali Gandaki a která ji odděluje od masivu Dhaulagiri (Dhaulagiri leží 34 km západně od Annapurny I). Annapurna v překladu z sanskrtu znamená „Bohyně sklizně“
Po návratu z fotografování byla projížďka po jezeře Phewa se zastávkou na ostrově u chrámu Barani, ale výhledy na Annapurnu nebyl, protože už vše bylo v mracích. Odpoledne jsme jeli ke kaňonu a propadání David’s Falls Poté odjezd do NP
Chitwan (UNESCO), který je považován za jeden z nejlepších asijských Jungle Sarari parků. Po ubytování byla procházka ve vesnici etnika Tharu,která je podporována státem-je mimo džungli a dále jsme navštívili sloní farmu. Při západu sluce byla nádherná atmosféra, bohužel sloni již byli uvázáni.
.
16. den – 4.11.:
Dopoledne jsme absolvovali projížďku na slonech džunglí. Byla moc krátká, ale moc se líbila. Zvířat bylo sice málo, ale ranní zvuky džungle a troubení a frkání slonů po cestě stály za tento zážitek.
Po výletu na slonech následoval transfer na letiště Chitwan a 30minutový návrat do Káthmándú, transfer na mezinárodní letiště
a odlet přes Doha do Vídně.
17. den – 5.11.: Let z Doha do Vídně, transfer privátním autobusem do
Brna
Název země: Nepál
Oficiální Název země: Nepálské království
Hlavni město: Káthmándú
Úřední jazyk: Nepálština psaná dévanágarským písmem
Počet obyvatel: 27 070 tis.
Rozloha: 147 181 km2
Měna: nepálská rupie = 100 paisu (NPR)
Kurz: 100 NPR = 24,90 Kč
Časove pásmo: český zimní čas +4,75 h, český letní +3,75 h
Náboženství: Státním náboženstvím v Nepálu je Hinduismus, druhým nejrozšířenějším
náboženstvím je Buddhismus
Nejvyšší hora: Mount Everest 8.848 m
Nejdelší reka: Karnálí
Obyvatelstvo
Nepal je etnicky velice pestrou zemi. Žije zde spousta kmenu, z nich nejpočetnějši je kmen
indoarijskych hinduistických Gurkhu, jsou nepostradatelní při vysokohorských výpravách, kde
bývají najímaní jako nosiči zavazadel. Dále v zemi žiji také Biharci, kteří představuji 18%
populace. Většina obyvatelstva patří k indo- a tibetskonepalskym etnickým skupinám. V
horách ve výšce kolem 2000 metru nad morem žiji také různě tibetské horské kmeny. V zemi
je velmi mala míra gramotnosti, pouhých 27%. Kromě nepálštiny se v zemi mluví množstvím
dialektu a jazykem Bihari.
Dějiny a kultura
Již v dávných dobách bylo toto území osidlováno nejrůznějšimi tibetskými kmeny, které zde
vytvořily knížectví. V roce 563 se zde narodil zakladatel místního Náboženství Buddha. V 17.
a 18. století došlo k rozděleni Nepálu na 3 království. V 18. století si oblast podmanili Gurkove
a vytvořili zde království. Nepal se později stal vazalským státem Činy a následně i Velké
Britanie. Roku 1923 byla uznaná nezávislost a roku 1950 byl v zemi svržen despoticky
vládnoucí rod Ranu a obnovena moc královské dynastie. V roce 1959 bylo zrušeno rozděleni
obyvatelstva na kasty a provedena pozemková reforma.
Geografie
Tento vnitrozemský stať se rozkládá ve středu Himálaje a sousedi s Činou a Indii. Nepal je
hornatý stať, do něhož zasahuji také velehory pohoří Himálaje. Na jeho území se nachází také
Nejvyšší hora světa Mount Everest tyčící se do výšky 8848 metru nad morem. V této oblasti
najdeme osm z deseti nejvyšších hor světa. Na jihu se rozprostírají vysočiny s úrodnými
údolími. V zemi se nachází 15 národních parku a chraněných území, z nichž 2 jsou zaraženy na
seznamu světového dědictví UNESCO. Klima je v Nepálu mírnějši tropické a monzunové.
Počasí
Vzhledem k velkým rozdílům v nadmořské výšce je počasí v Nepálu odlišné v každé oblasti.
Obecně se však se vzrůstající nadmořskou výškou teploty snižuji a ubývá i srážek, ve
vysokohorských oblastech se teploty drží pod nulou po většinu roku. V období od března do
dubna a od října do listopadu jsou dny povětšinou teple, teploty dosahuji 24-28°C. V letních
měsících panuje horko a v období od května do záři padá nejvíce srážek, téměr každý den prší.